Panely přeměňují sluneční záření, které na ně dopadá, na stejnosměrný proud. Ten pak střídač (kterému se říká také měnič) převádí na elektřinu střídavou, která napájí běžné spotřebiče, jenž jsou připojené do sítě.

• Fotony, které dopadají na fotovoltaický článek, vyráží elektrony z obalu atomu křemíku. Ty se tak dávají do pohybu a vytváří elektrický proud.
• Čím rychleji se elektrony pohybují, tím více elektřiny panely vyrobí.
• Celkový výkon panelu záleží na tom, jaký je rozdíl energie mezi elektrony v klidovém stavu, a v pohybu.
• To, jak fungují solární panely, je ovlivněno také teplotou. Při nižších teplotách mají nehybné elektrony nižší energii. Když jsou slunečním zářením aktivovány, je nárůst jejich energie vyšší. 

• Snížení ročních výdajů za energie až o 80 %. Fotovoltaický systém vám umožňuje vyrábět vlastní elektřinu, čímž výrazně snižuje vaši závislost na distribuční síti a pomáhá vám šetřit za energie.
• Snížení dopadu na životní prostředí. Fotovoltaika vyrábí elektřinu bez emisí skleníkových plynů nebo jiných látek znečišťujících ovzduší, čímž pomáhá snižovat dopad na životní prostředí a bojovat proti změně klimatu.
• Dlouhodobá investice. Fotovoltaický systém představuje dlouhodobou investici, s níž může po době návratnosti generovat roční výnos 10 až 25 %, a navíc zhodnotit celou nemovitost.

Solární panely se dají nainstalovat na téměř všechny typy střech. Základním předpokladem je, že krovy jsou dostatečně pevné, aby unesly potřebnou zátěž. 

Většina panelů na trhu má rozměry přibližně 2 × 1 m. Celková plocha solárních panelů se pak odvíjí od toho, zda máte plochou nebo šikmou střechu. Orientačně počítejte s tím, že 1 kWp výkonu

• na šikmé střeše zabere asi 5 m²
• a na ploché střeše asi 10 m².

U plochých střech se totiž panely instalují v menším sklonu a je nutné mezi nimi dělat rozestupy, aby si vzájemně nestínily.

Pokud střecha domu není pro instalaci vhodná, je panely možné umístit také na jiný objekt, který je zapsaný v katastru nemovitostí (například na střechu garáže, stodoly, pergoly nebo třeba kůlny), případně na pozemek. Podmínkou je, že se musí jednat o pozemek náležející k danému rodinnému domu.

Fotovoltaický panel (neboli modul) tvoří několik propojených fotovoltaických článků. Z přední strany je krytý odolným sklem, obvykle v hliníkovém rámu, na zadní straně je plastová fólie a konektor pro propojení s dalšími prvky elektrárny.

Podle typu fotovoltaických článků mohou být panely polykrystalické, monokrystalické a amorfní. Ty se liší svými vlastnostmi, výkonem a schopností přeměňovat energii z rozptýleného slunečního svitu.

Monokrystalické panely mají vysokou účinnost při ideálních podmínkách (sklon a orientace ke slunci). Výroba energie se sice pomaleji rozbíhá, ale poté dodává energii efektivněji. 

Polykrystalické panely proti tomu mají o něco menší účinnost, ale zato rovnoměrný výkon. 

Amorfní panely mají vyšší citlivost při nízké intenzitě slunečního záření. Jejich účinnost je však výrazně nižší, takže byste jimi museli pokrýt přibližně dvojnásobnou plochu, abyste dosáhli stejné účinnosti jako u předchozích dvou typů panelů.

Obecně se tedy dá říct, že pokud máte střechu s ideální orientací a sklonem ke slunci, budou pro vás vhodnější monokrystalické panely. Ty se také v našich zeměpisných šířkách využívají nejčastěji. Polykrystalické panely se hodí více pro lokality, kde je světlo více rozptýlené a přichází ze strany.

Fotovoltaický systém funguje tak, že ze slunečního svitu vyrábí elektřinu, kterou se po přeměně na střídavý proud pohání elektrické spotřebiče.

Termický systém funguje na principu přenosu tepla. Solární kolektory na ohřev vody jsou tvořeny trubicemi, které v sobě mají speciální kapalinu. Ta se teplem zahřívá a předává toto teplo do zásobníku s vodou, kterou pak můžete používat.

Ve Woltair instalujeme výhradně fotovoltaické systémy. Proč?

• Jednodušší instalace. Solární panely na ohřev vody se propojují s bojlerem pouze kabely. Zatímco od solárních kolektorů budete muset vést potrubí se solární kapalinou.
• Nižší ztráty při přenosu vyrobené energie. 
• Není potřeba oběhové čerpadlo; u termického systému ano.
• Nehrozí přehřátí systému v létě ani zamrznutí kolektorů v zimě.
• Fotovoltaika funguje i při nízké intenzitě slunečního svitu a při nízkých venkovních teplotách.

1. Ano, dodatečné přidání baterie k solárnímu systému je možné. Nastat mohou dvě situace:

• Přidání baterie ke stávající fotovoltaice, která dosud nepracovala s akumulací energie. Doplnění baterie je logickým krokem ke zvýšení efektivity FV. Tato úprava vyžaduje také pořízení hybridního měniče, který reguluje tok elektřiny z různých zdrojů.
• Rozšíření kapacity baterie u stávající elektrárny. V případě zvětšování kapacity bateriového úložiště by se neměly kombinovat baterie výrazněji rozdílného stáří, protože by to mohlo způsobit technologické potíže. Vlastnosti baterií (zejm. jejich vnitřní napětí) se v průběhu času mění a baterie s různými vlastnostmi pak budou obtížně navzájem „spolupracovat“. Nové baterie by tedy neměly být o více než o rok starší než původní baterie. V opačném případě bude potřeba stávající baterie vyměnit za nové s větší kapacitou. Celková kapacita úložiště by měla mít maximálně dvojnásobnou kapacitu oproti instalovanému výkonu fotovoltaické elektrárny.

Nutná je pravidelná revize fotovoltaiky, a to nejdéle jednou za 4 roky, ideálně častěji. . Součástí revizí je běžná údržba i optimalizace výkonu elektrárny a technik při ní zároveň může včas odhalit případnou závadu systému, ještě než se projeví. Údržba pomáhá prodloužit životnost fotovoltaického systému a zajišťuje jeho dlouhodobě efektivní provoz. Pravidelná kontrola fotovoltaického systému zahrnuje především:

• Vizuální kontrola celého systému (panelů, kabeláže i montážní konstrukce), při níž technik ověří, že nedošlo k žádnému fyzickému poškození, uvolnění spojů nebo opotřebení
• Kontrola elektrických rozvodů a spojů. Technik hledá jakékoli známky přehřátí, koroze nebo uvolněných svorek.
• Kontrola střídače
• Údržba baterií, pokud je systém obsahuje. Při ní se zjišťuje hladina elektrolytu a ověřuje se správné nastavení nabíjecích a vybíjecích cyklů, aby nedocházelo k dlouhodobému podbití baterií.
• Monitoring výkonu systému pomocí měřiče solárního výkonu nebo prostřednictvím online monitorovací platformy, která poskytuje údaje o výrobě elektřiny v reálném čase. 

Ano, fotovoltaika je vhodná nejen pro rodinné, ale i bytové domy. 

Před rokem 2023 bylo pořízení fotovoltaiky v bytových domech značně komplikované, protože byl nutný souhlas všech vlastníků bytových jednotek. Díky nové vyhlášce ERÚ se může fotovoltaika od 1. 1. 2023  instalovat i bez 100% souhlasu. Stačí jejich většina – konkrétní poměr hlasů, které se musí vyslovit pro, je dán stanovami daného SVJ. 

Fotovoltaiku až do 50 kW můžete provozovat bez licence a k její instalaci nepotřebujete ani stavební povolení (až na určité výjimky). Přebytky elektřiny můžete prodávat, aniž byste zisk museli danit (nepřekročíte-li částku 30 000 Kč za rok).