Krátké shrnutí:
- Dlouhá životnost a stabilní provoz: Tepelná čerpadla země-voda mají obvykle životnost přes 20 let, stabilní výkon po celou topnou sezonu a velmi nízkou hlučnost.
- Vysoký topný faktor a úspory: Tento typ čerpadla nabízí vysoký topný faktor a efektivní pasivní chlazení, což snižuje náklady na vytápění a chlazení.
- Finanční a technická náročnost: Realizace tohoto řešení je nákladná, vyžaduje geologický průzkum a stavební povolení pro hlubinné vrty, nebo velký pozemek pro plošné kolektory.
- Dotace a návratnost investice: Tepelná čerpadla země-voda jsou vhodná pro domy s dostatečně velkým pozemkem a vhodným podložím, a mohou být podpořena dotací až 140 000 Kč z programu Nová zelená úsporám.
Životnost běžně přes 20 let, stabilní provoz, vysoký topný faktor a nejnižší hlučnost ze všech typů tepelných čerpadel. Nejen těmito výhodami se pyšní tepelná čerpadla země-voda. Na druhou stran je to však finančně i technicky poměrně náročné řešení a nehodí se do každého domu. Zjistěte, pro koho jsou vhodná čerpadla typu země–voda.
Na jakém principu funguje tepelné čerpadlo země-voda
Tepelná čerpadla obecně fungují na principu přenosu tepla z jednoho prostředí do druhého. V případě tepelného čerpadla země-voda je to odběr geotermálního tepla, které je akumulováno pod zemským povrchem (cca 20 metrů pod povrchem má půda celoročně teplotu kolem 10 °C), a jeho předání vodě, která koluje v topném systému vytápěného objektu.
Tip: Zajímají vás technické detaily? Přečtěte si detailní článek o tom, jak funguje tepelné čerpadlo.
Jak tepelné čerpadlo odebírá teplo ze země?
Energie z půdy může být získávána dvojím způsobem:
- Hlubinné vrty: Teplo se odebírá přímo z hlubších vrstev zemského masivu.
Hloubka vrtu se běžně pohybuje mezi 50 až 150 metry, přičemž z jednoho vrtu o hloubce cca 100 m lze získat zhruba 6–10 kW tepelného výkonu (záleží na geologickém složení a proudění podzemní vody). Výhodou je minimální nárok na prostor, nevýhodou pak vyšší pořizovací náklady a administrativní náročnost (hydrogeologický posudek, povolení). - Plošné výměníky (půdní kolektory): Kolektor se ukládá do nezámrzné hloubky cca 1,2–1,5 m, kde čerpá teplo z půdy akumulované během léta. Vyžaduje ale zhruba 2–3násobek vytápěné plochy domu – např. pro rodinný dům o ploše 150 m² je potřeba cca 300–450 m² volného pozemku. Na kolektorovou plochu nelze později stavět, sázet stromy ani budovat příjezdovou cestu.
Tepelné čerpadlo země-voda – cena
- Cena samotného čerpadla: cca 250 000 až 350 000 Kč včetně DPH
- Cena vrtu: cca 1 500 až 2 500 Kč/m (dle složitosti podloží)
- Počet vrtů: obvykle 1–2 pro rodinný dům
- Geologický průzkum, stavební povolení a projekce: několik dalších desítek tisíc Kč
Tepelná čerpadla země-voda patří spolu s čerpadly voda-voda k nejdražším typům tepelných čerpadel. Cena tepelného čerpadla země-voda se pohybuje kolem 250 až 350 tisíc Kč včetně DPH. K tomu ale bude potřeba přičíst i další komponenty a především zemní práce na pozemku. V případě hlubinného vrtu to budou navíc také náklady na geologický průzkum a vyřízení stavebního povolení.
Cena vrtu pro tepelné čerpadlo je orientačně 1 500 až 2 500 Kč za 1 m hloubky. Finanční náročnost závisí především na kvalitě podloží. Pro běžný rodinný dům zpravidla postačí jeden až dva zemní vrty. Do vrtu se umístí dvě plastová potrubí ve tvaru písmene U, v nichž proudí nemrznoucí kapalina.
Víte, že...? U řešení pro běžný rodinný dům s nízkou nebo střední tepelnou ztrátou vyjde tepelné čerpadlo země-voda typicky o třetinu dráž než čerpadlo vzduch-voda. U domů s vysokou tepelnou ztrátou se však již rozdíly v ceně v podstatě stírají a pokud je realizace čerpadla země-voda technicky proveditelná, finančně se vám vyplatí.
Země–voda vs. vzduch–voda: srovnání v číslech
Tepelná čerpadla země–voda mají vyšší sezónní topný faktor (SCOP) a nižší spotřebu elektřiny. Konkrétní rozdíly:
- Spotřeba elektřiny: zemní čerpadla spotřebují o 20–40 % méně elektřiny na vytápění než čerpadla vzduch–voda
- Topný faktor (COP) při 0 °C venkovní teploty:
- vzduch–voda: COP ≈ 3
- země–voda: COP ≈ 4–5
(údaje dle testů výrobců jako NIBE, Stiebel Eltron, Viessmann)
Zemní čerpadlo tak přináší výrazně nižší provozní náklady – zejména v chladnějších oblastech s dlouhou topnou sezónou.
Pro jaké domy je řešení vhodné?
- Rodinné domy s vysokou tepelnou ztrátou – např. starší nebo špatně zateplené objekty, kde rozdíl v účinnosti oproti vzduch–voda variantě přináší výrazné úspory
- Větší objekty – např. bytové domy, penziony, školy, kancelářské budovy, kde vyšší investice do vrtného nebo plošného systému dává ekonomický smysl
- Komerční projekty s vysokou spotřebou tepla, kde je prioritou stabilita výkonu a nízké provozní náklady
- Novostavby s velmi nízkou potřebou tepla se obvykle lépe kombinují se systémem vzduch–voda, protože návratnost zemního řešení je u nich dlouhá
Tepelné čerpadlo země-voda – výhody
Tepelná čerpadla země-voda mají řadu výhod. Jsou to především:
- dlouhá životnost celého systému (běžně přes 20 let),
- stabilní provoz v průběhu celého topného období,
- vysoký topný faktor,
- nejnižší hlučnost napříč všemi druhy tepelných čerpadel,
- možnost pasivního chlazení domácnosti, které je téměř bez výdajů.